Průhledné materiály byly na primitivní úrovni, zvířecí blány či hrubě zpracované sklo zalévané do olověných sítí sice někde propouštěly sporé světlo, ale zároveň tudy všudy unikalo z obydlí teplo. Kvalita materiálů se naštěstí od těch dob změnila. Odborníci se přesto u nás dlouho nezabývali koncepčně oborem osvětlení budov, odděleně byly zpracovávány první práce na denní a umělé osvětlení až před padesáti lety.
Na co je tedy třeba pamatovat při navrhování a posuzování denního osvětlení vnitřních prostorů průmyslových i obytných budov nyní? Například v první řadě je třeba pamatovat na předpokládané využívání projektovaných prostor pro různé druhy lidské činnosti, vhodnou kombinaci bočního a horního osvětlení - denního i umělého, stínění ostatními budovami, odrazové vlastnosti nátěrových ploch apod. Zraková pohoda lidí, jimž mají vhodně osvětlované prostory sloužit, záleží na intenzitě i jakosti osvětlení, na architektonických vlastnostech prostoru (barvy, tvary, poměry v daném prostoru) a samozřejmě na stavu zraku. Dříve se považovala za vážný nedostatek dynamika denního osvětlení, jeho neustálá proměnlivost jak celkové úrovně, tak i spektrálního složení během dne i roku v závislosti na poloze slunce na obloze a stavu oblačnosti. Pak bylo ale výzkumy zjištěno, že přirozená dynamika denního osvětlení působí na člověka v některých případech velmi příznivě. Názory na potřebu denního osvětlení se v druhé polovině minulého století ve světě vyvíjely. V USA v určitém období dokonce převládly tendence stavět rozsáhlé průmyslové či administrativní halové komplexy pouze s umělým osvětlením. Obdobně tomu bylo např. v projektech pařížského administrativního centra v okrsku La Défense z šedesátých let. V osmdesátých letech XX. století započala nová éra výstavby administrativních budov s individuálními kancelářemi s denním osvětlením a tato výstavba pokračuje dodnes. Bytová výstavba se již delší dobu snaži o co možná největší vizuální kontakt s vhodně upraveným přírodním prostředím. Denní osvětlení je pro člověka nepostradatelné. Navíc je sluneční světlo významným činitelem energetických úspor při řešení vytápění obytných prostor. Ani psychika lidí není zanedbatelná. Odráží zrakovou pohodu člověka v uzavřeném prostoru při polojasné obloze i extrémně přímém slunečním světle hrozícím oslněním či zatažené obloze s depresívními účinky. Regulace denního osvětlení se musí navrhout tak, aby v kterékoliv době mohla zabezpečit podmínky zrakové pohody. Je jasné, že největší volnost v návrhu rozložení denního světla a tím i využití vnitřních prostorů poskytují samostatně stojící jednopodlažní budovy, u kterých je možné využít jak bočních, tak i horních osvětlovacích otvorů a upravit denní osvětlení pro jakékoliv potřeby a zrakové činnosti. Například je již dostatečně známé, že při práci u psacího stolu je ideální osvětlení z levé strany (pro praváka). Při úpravě interiérů je třeba zase pamatovat na volbu povrchů žaluzií, rolet apod, aby měly stejný činitel odrazu jako okolní stěny.
Nynější technické požadavky na denní osvětlení se snaží vyhovět i evropským požadavkům na osvětlení budov i když v evropském měřítku zatím technická normalizační komise pro denní a umělé osvětlení neexistuje. Výsledky práce českých odborníků lze tedy nabídnout Evropě. To se až tak často nestává.
Technická norma ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov aktualizuje údaje o normativních odkazech, upravuje definice i značky a například také vliv staveb na denní osvětlení okolních budov. Údaje, které obsahuje, se mohou hodit nejen projektantům, kteří se seriózně zabývají plnohodnotným a přitom hospodárným osvětlením nejrůznějších budov. Samozřejmě při vědomí toho, že české technické normy podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění (zák. č. 71/2000 Sb.) nejsou obecně závazné, ale povinnost dodržování jejich ustanovení může být určena několika způsoby, zejména pokynem nadřízeného při zaměstnaneckém vztahu, smlouvou mezi účastníky obchodního vztahu, rozhodnutím správního orgánu (např. stavebního úřadu), právním předpisem, publikovaným ve sbírce zákonů, který odkazuje na normu, zpravidla pojmem normová hodnota nebo jiným způsobem.
Foto: Artemide