Ani boje, ani vyklízení pole, nic z toho není ideální řešení. Ale proč dětem nepořídit jejich vlastní televizor?
Neživíš, tak nepřepínej
Pokud jde o sledování televize, rodiče mohou zaujmout několik postojů. Ten první z nich je pro děti nejméně příznivý. Autoritativní rodiče se ve svém volném čase dívají na programy, na které se sami dívat chtějí – bez ohledu na to, zda se to jejich dětem líbí nebo ne. Je sice pravda, že televize není právě ideální společník pro děti, mohou se zde však dovědět také mnoho zajímavého. I to, co se jim může hodit do školy. Nevýhoda tohoto autoritativního přístupu spočívá v tom, že zakázané ovoce nejlépe chutná. Je to něco podobného jako s dětmi, kterým odpíráte sladkosti. Je zde velké nebezpečí, že po nich začnou toužit více, než děti, které občas nějakou tu laskominu dostanou. Existuje mnoho případů, kdy děti, které se nemohly dívat na televizi, nebo na pořady, které chtěly sledovat, vyrostly v náruživé dospělé diváky, kteří si svůj deficit budou vynahrazovat až do konce života.
Ať si děti užijí
Naproti tomu v jiných rodinách platí určitá relativně ustálená pravidla, která stanoví, který pořad se bude v televizi sledovat. Každý má svůj pořad, nebo několik pořadů, které mu zbytek rodiny neupírá. Když se maminka dívá na svůj oblíbený seriál, nesmí televizi nikdo přepínat. Když zase děti sledují svůj oblíbený kreslený seriál, rodiče jim ho nepřepínají. To zní celkem spravedlivě, nebo ne? Sledování televize však bohužel není pouze o pravidelně uváděných seriálech.
Velmi benevolentní rodiče zase nechávají ovladač v dětských rukách do doby, než jdou děti spát. Jen ať si děti užijí to, co my jsme dřív neměli. Pokud mají tito rodiče menší děti, bez obav si vychutnají sledování televize během pozdního večera. Se staršími dětmi už je to poněkud složitější. Proto v mnoha rodinách najdeme dva i více televizorů. Jeden z nich může být také v dětském pokoji.
Televize v pokojíčku
Televizor v dětském pokojíčku může částečně pomáhat předcházet sporům mezi rodiči a dětmi, pokud jde o volbu sledovaného pořadu. Děti se mohou svobodně dívat na pohádky a jiné pořady. Ovšem problém tkví v tom, že ne všechny pořady jsou pro děti vhodné. Když se Vaše ratolesti zavřou ve svém království o čtyřech stěnách, nemáte vůbec pod kontrolou, co sledují. Není však těžké si to domyslet.
Příznivci oné přepínací bedničky v dětském pokojíčku oceňují zejména fakt, že si od dětí odpočinou. Nebo když je dítě nemocné, může se dívat na pohádky přímo z tepla své postýlky. Odpůrci naproti tomu namítají, že přítomnost televize v dětském pokoji má za následek to, že ji děti sledují podstatně delší část dne, než kdyby ji ve svém pokojíčku neměly. Dále namítají, že v místnosti, kde spíme, by neměla být ani televize, ani jiné podobné zařízení. To neplatí pouze pro dětské pokojíčky, ale i pro teenagerské ložnice a ložnice dospělých. Jak vidíte, rozhodování není snadné, obě řešení, ano i ne, mají svá pro a proti.
Tipy a nápady
Nebojte se pořídit dětem jejich vlastní televizor. Jeho používání je však třeba regulovat. Doba velmi omezeného vysílacího času a úzké nabídky pořadů je už dávno passé. V televizi něco běží od rána do večera. A pokud ne, existuje přeci přehrávač DVD, nebo video. Jestliže je Vaše dítko rozumné a kromě sledování televize má i spoustu dalších zájmů, pak mu bedýnka v pokojíčku neuškodí. Pokud však pozorujete, že máte doma malého televizního maniaka, televizor mu do pokojíčku raději nepořizujte.
A že nechcete, aby přítomnost krabice rušila atmosféru pokoje nebo spánek Vašeho dítěte? Zkuste si nechat vyrobit na zakázku uzavíratelný TV stolek. Deka přehozená přes hranatého narušitele není zrovna tím nejlepším řešením.