Neměla by se budovat ani na takovém místě, kde by mohla ohrozit vydatnost sousedních studní. O náhradách za ztrátu podzemní vody se zmiňuje vodní zákon (zák. č. 254/2001 Sb.). Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění a od sousedních studní je dána normovými hodnotami. Touto normovou hodnotou má vyhláška na mysli konkrétní technický požadavek (např. limitní hodnota) uvedený v příslušné ČSN, jehož splnění se považuje za dodržení příslušného požadavku stanoveného vyhláškou.
I když jsou z obecného pohledu technické normy dobrovolné, z vyhlášky vyplývá povinnost dodržovat konkrétní technický údaj příslušné ČSN - a je po dobrovolnosti. Podle ČSN 75 5115 je vzdálenost veřejných a neveřejných studní od zdrojů možného znečištění nejméně pět metrů v málo propustném prostředí, v pískovém podloží až dvanáct metrů. Co je myšleno „zdrojem možného znečištění“?
Do vzdálenosti dvou metrů od vnější konstrukce studny nesmí být území kolem studny znečišťováno například vyléváním špíny, odhazováním odpadků, vodou z okapu. Ve vzdálenosti do pěti metrů (u písčité půdy 12 m) nesmí být žumpa, septik či potrubí vnitřní kanalizace nebo kanalizační přípojky s odpadními vodami. Za odpadní vody jsou podle ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek považovány například i dešťové vody znečištěné ropnými látkami (např. z odstavných a parkovacích ploch).
Pro detailnější představu uveďme i další zdroje možného znečištění. Malý chlév pro drobné ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat (pár koní, prasečí chlívek) nesmí být blíž než deset metrů (u písčité půdy 25 m), veřejná komunikace, silniční příkop 12 metrů (30 m). Samozřejmě, pokud už v blízkosti vašeho pozemku, na němž byste chtěli budovat studnu, nějaký takový zdroj možného znečištění je, neznamená to, že kvůli vaší nové studni postaví obec novou silnici až za kopcem.
Ocenění vody ve vaší studni však bude potom asi jen v kategorii „užitková voda“. Rozhodnutí o tom, zda jde o vodu pitnou, podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, i podle ČSN 75 7111, nebo o případném omezení jejího využívání dávají k tomu určené orgány hygienické služby. Přiznejme však otevřeně, že konečné rozhodnutí, jak budete vodu užívat, je jen a jen na vás.
Další údaje o ochraně vodních zdrojů uvádí již zmíněný vodní zákon (zák. č. 254/2001 Sb.), který v § 30 stanoví, že ochranné pásmo I. stupně u studní individuálního zásobování vodou je deset metrů. jen vodoprávní úřad může stanovit vzdálenost menší.
Foto: OK PYRUS s.r.o.