Od dob kněze Prokopa Diviše, který prováděl pokusy s elektřinou a postavil ve středních Čechách (a nebýt Benjamina Franklina snad i na celém světě) první výše uvedené zařízení, uplyne právě letos čtvrt století (1754). Ale již předtím naši předkové věděli, že s přírodní elektřinou si není radno zahrávat. Stačí malý kousíček kovu, třeba v podobě zlatého přívěšku na krku, aby posloužil blesku za záminku a ten použil lidské tělo jako svodidlo silného a smrtícího elektrického výboje.
Českou republiku lze označit jako oblast se zvýšenou bouřkovou činností. V průměru bývá do roka dvacet bouřkových dnů. Při rozhodování, zda stavbu chránit před bleskem, je třeba uvážit řadu okolností, zejména ohrožení osob, důležitost objektu, jeho hodnotu, velikost přímých a nepřímých ztrát při případné škodě, pravděpodobnost zasažení bleskem a obvyklou místní intenzitu bouřkové činnosti.
Hromosvod se zřizuje zejména tam, kde by blesk mohl ohrozit větší množství osob. Jedná se o bytové domy, průmyslové a administrativní budovy, nemocnice, hotely, obchodní domy, školy, divadla, nádraží, hotely, kostely. Neméně musí být chráněny objekty, kde by případný zásah bleskem mohl vyvolat poruchy infrastruktury, například elektrárny, transformovny, rozvodny, plynárny a vodárny.
Chráněny by měly být i objekty, kde by mohl blesk způsobit větší škody. Tady se jedná většinou i o podmínku pojišťovny pro pojištění výrobních či hospodářských a zemědělských objektů. U rodinných domků záleží výlučně na majiteli a u nových staveb na projednání podmínek v rámci stavebního řízení. Výkresy hromosvodu nemusí být zhotoveny pro jednoduché hromosvody s jedním nebo dvěma svody na objektech - nejvýše se dvěma podlažími, ke kterým kromě kovových předmětů na střeše nejsou připojena žádná jiná zařízení.
U některých zařízení člověka běžně ani nenapadne, že je s nimi spojeno větší bouřkové riziko. Za zařízení, která jsou vystavena většímu riziku přímého zásahu bleskem, lze považovat také velké reklamní konstrukce, kovová lešení, nádrže a potrubí s hořlavými plyny, plavidla, ale i lyžařské vleky, o lanových drahách nemluvě...
Hromosvod je uspořádán tak, aby úder blesku nastal do jeho jímacího zařízení, které je zpravidla umístěno v nejvyšších částech střechy. Svody je elektřina po povrchu střechy dopravena do zemniče. Nad střechou vyčnívající předměty (komíny, světlíky, strojovny výtahů), pokud nejsou v ochranném jímacím prostoru, se opatří pomocným jímačem.
Hromosvody se musí udržovat v řádném stavu a revidovat ve lhůtách podle ČSN 33 1500. Musí se též revidovat po zjištěném zásahu blesku.
Po instalování hromosvodu na střechu objektu je nutno dbát zejména na elektrickou bezpečnost. Je nutné zabezpečit, aby proud bleskového el. výboje byl sveden do země bez nežádoucích vedlejších účinků. To se někdy z důvodů např. opotřebení, koroze vedení apod. plně nezdaří. Elektrické spotřebiče by se správně při bouřce měly nejen vypínat, ale zástrčky vyjímat ze zásuvek el. napětí. Řada elektrických přijímačů byla vyřazena z provozu a vážně poškozena po výrazně silných elektrických výbojích při bouřce v západních a středních Čechách 8. července tohoto roku.
Při instalaci hromosvodů nejde jen o jejich správné umístění a upevnění na objektu, ale i o dostatečnou mechanickou pevnost částí hromosvodu a o již zmíněnou odolnost materiálů proti korozi. U nových hromosvodů je nutno zásadně používat pozinkovaných ocelových vodičů. Budete se sami starat svépomocí o údržbu svého domácího hromosvodu nebo hromosvodu na družstevním objektu? Při použití ochranných nátěrů dbejte, aby barva nezatekla do spojů mezi částmi, které musí být ve vodivém spojení.
Správně řešené a provedené hromosvody či jiná preventivní opatření k účinné ochraně před bleskem zabraňují ohrožení osob, předcházejí vzniku škod na objektech v důsledku následných požárů a výbuchů. Ochrana před bleskem s pomocí hromosvodů a dalších zařízení byla většinou komplexně ošetřena podle poněkud zastaralé české technické normy ČSN 34 1390. V současnosti je správné postupovat podle mezinárodní elektrotechnické normy IEC 61 024, která byla loni vyhlášena a je přejímána do soustavy evropských norem.
Foto: Agima