Vany se dělí podle jakosti, podle použitého základního materiálu na litinové a plechové, smaltované, akrylátové... podle způsobu použití na obkládané a montované. Kdybyste si náhodou montovali vanu sami, jistě není třeba připomínat, že by měla stát na rovné podlaze, na všech čtyřech nohách a přitom zachovávat spád (1,5 % až 2 %) směrem k odtokovému otvoru. Případné vtoky u litinových van je třeba odstranit. Na druhé straně přepadový otvor je třeba ponechat volný! Na tento volný prostor kolem přepadového prostoru pamatuje ČSN EN 232, která uvádí i normalizované rozměry otvoru.
Pro obéznější uživatele van je poměrně nezanedbatelná informace o požadavku pevnosti vany včetně zatížení nohou, na nichž stojí. Běžně se počítá se zatížením do hmotnosti 120 kg (při vaně plně napuštěné vodou), aniž by mělo dojít k trvalejším deformacím – vany a jejích nohou. .
Po namontování nové jakékoli smaltované vany by bylo vhodné, kdyby nový majitel provedl pro jistotu „zatěžkávací zkoušku“. Termíny pro reklamace jsou sice dva roky, ale přece jen je nejlepší najít vadu bezprostředně po nákupu. Smaltový povrch vany by měl být také dostatečně odolný proti střídavé teplotě. Má si podržet sytou bělost nebo příslušný barevný odstín. Prověřte to! Při výměně vody s rozdílem nejméně 75 stupňů Celsia zkontrolujte, zda smalt nepopraskal nebo nemá trhlinky. Musí rovněž vydržet čištění třením práškem o tvrdosti 6 (Mohsonovy stupnice tvrdosti), přičemž jemnost prášku musí být taková, aby prošel sítem o velikosti ok s průměrem 0,25 mm. Zkoušet odolnost vany drhnutím říčním pískem se nedoporučuje, proto při propírání písku z akvária ve vaně dejte pozor! Na tento druh „otěru“ není zařízena.
Přepadový otvor by neměl být ani omylem při balení zalepen páskou nebo snad nějakým plastem. Jistě by většině z uživatelů nenapadlo se koupat ve vaně se zalepeným bezpečnostním přepadovým otvorem. Přesto, mohl by se vyskytnout prostý uživatel nižší inteligence, který by považoval tento otvor ve vaně za nepatřičný, což možná „uznal již výrobce při výstupní kontrole a proto svou chybu napravil“. Uplatňovat za těchto okolností případnou náhradu škody při vytopení sousedů na výrobci vany je dosti problematické. V jiných případech a u jakýchkoli výrobků však je na místě uplatnit náhradu škody vzniklé vadou výrobku na výrobci či distributorovi.
Výrobce se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li existenci některé ze zákonem taxativně stanovených zprošťujících skutečností, např. že výrobek neuvedl do oběhu. K dalším možnostem vyvinění patří, že vadnost výrobku, která způsobila škodu, neexistovala v době, kdy výrobce uvedl výrobek na trh, nebo nastala později nebo výrobek nevyrobil pro prodej nebo jinou formu použití pro podnikatelské účely, ani že výrobek nebyl vyroben nebo jím šířen v rámci jeho podnikatelské činnosti nebo výrobek splňuje požadavky stanovené právními předpisy nebo stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadnost. Dle zákona 59/1998 Sb. jsou nositeli odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku především sami výrobci výrobku.
Problematické jsou zejména případy, kdy výrobce neuvedl možnost vzniku škody v návodu k použití. Ten musí být ovšem povinně přiložen ke každému výrobku (v češtině). Není-li např. u návodu uvedeno, že je něco zakázáno, předpokládá se, že je to dovoleno.
Vznikla-li by tedy při koupání ve vaně následně také škoda, případně dokonce újma na zdraví, mohlo by být odškodnění podle evropského práva vysoké a následující ostuda pro výrobce ještě větší. Výrobci se proto preventivně brání uváděním někdy zdánlivě nesmyslných varování na návodech k použití. Najdete-li tedy na nové vaně přilepeno následující varování, nedivte se: Vana není určena pro potápění a pro spaní.
Foto: SIKO Koupelny
Dovětek: České technické normy pamatují i na zařizování bytů pro osoby s omezenou schopností pohybu. Potřeby vozíčkářů upravuje ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů. Invalidní vozík je jejich židlí pracovní i pohodlným křeslem pro odpočinek. Větší část dne ve své pojízdné židli doslova bydlí. S pomocí vozíku se pohybují i po bytě. Již ve vstupním prostoru bytu proto musí být pamatováno volným místem pro odložení vozíku nejméně 800 mm x 1300 mm. Nejmenší dovolené šířky pro bezproblémový pohyb ve vozíku jsou mezi vysokým nábytkem 900 mm, jinak, např. při zajetí ke kuchyňskému stolu, je požadován prostor 1000 – 1200 mm. Šířka místa u stolu pro invalidní osobu je definována roztečí 800 mm. Tento prostor se doporučuje zachovat volný i u okna. V koupelně musí být volný prostor pro otočku vozíku, nejméně však 1200 mm x 1500 mm. Vana má být přístupná po celé délce. Na protilehlé straně odtoku z vany má být sedací plocha v délce nejméně 300 mm po celé šířce vany. Koupelna má být vybavena madly pro bezpečný vstup a výstup z vany. Pod vanou musí zůstat nejméně prostor široký 750 mm, hluboký 700 mm a vysoký 200 mm pro zasunutí zvedáku. Tvoří-li vybavení koupelny sprcha, musí být vybavena sklopným sedátkem ve výšce 500 mm nad úrovní podlahy.