Již několikrát bylo malé tornádo amatérsky nafilmováno i v Čechách a na Moravě.
Několika občanům napáchala tato „menší“ tornáda „větší“ škody. Nebude tedy od věci zabývat se při projektování staveb také zatížením staveb v souvislosti s obzvlášť silným větrem. Ostatně na tuto okolnost při konstrukcích nových staveb pamatují i technické normy. Který ze stavebníků stálých či jen letních sídel se však dosud těmito technickými předpisy vážně zabýval?
Obyvatelé zcela zničených domů měst v americké Floridě i jinde téměř každoročně riskují s tím, že jim tornáda rozmetají obydlí. Tamější stavební firmy, o pojišťovnách nemluvě, jistě nebudou účinek větru na novou konstrukci svého obydlí podceňovat. Neměli bychom už ani my. Kdo ví, kdy se počasí zase zpronevěří tradici mírného podnebí střední Evropy a vítr udeří mimořádnou silou i na naše stavení.
Podle své proměnlivosti v čase a prostoru se zatížení větrem klasifikují v souladu s evropskou normou (eurokód 0, EN 1990) jako nahodilá pevná zatížení. Pro účinek větru na stavební konstrukci se rozlišují tři druhy odezvy konstrukce: kvazistatická, dynamická a aeroelastická (EN 1991 /2/, část 1.4). Pravděpodobnost zatížení se zvyšuje v závislosti na drsnosti terénu, topografii oblasti a výškou nad terénem. Síly větru se vypočítávají pro celou konstrukci nebo pro konstrukční prvky. Kalkulují se: součin maximálního tlaku, součinitele tlaku, součinitele velikosti, dynamický součinitel a referenční plochy. Měly by se uvažovat účinky kroucení a třecí síly.
Podle mapy větrových oblastí Evropy patří sice Česká republika mezi relativně velmi klidné oblasti (v tabulkovém rozpětí se středními hodnotami kolem 26 m/s), nicméně některé mimořádné události posledních let by nám neměly dovolit tato zatížení podceňovat. Nehledě na to, že Česká republika jako plnoprávný člen Evropské komise pro normalizaci (CEN) zavedla v současnosti již běžně platné evropské normy „eurokódy“ do své soustavy národních norem (ČSN).
Smyslem eurokódů je vytvořit soustavu běžných technických pravidel pro navrhování pozemních a inženýrských staveb, která v konečném důsledku nahradí odlišná pravidla jednotlivých členských států. Česká odborná veřejnost si na ně bude muset zvyknout. Nadále nebude možné čerpat při projektování stavebních konstrukcí zčásti z norem národních, zčásti uplatňovat eurokódy, jak se komu líbí. Tak se to bohužel ještě někde stále uplatňuje.
Přehled případů na území České republiky.
Foto: Wikipedia