Izolován, aby z rozhodnutí soudu více neškodil jiným lidem. Ten potom víc než jiní přemýšlí o předmětech, které ho v jeho omezeném životním prostoru obklopují.
Doživotně odsouzený vězeň Ivan Roubal – po letech vězení – nebyl spokojen s tím, na čem musí ve své vězeňské cele ve Valdicích „sedět“. S obyčejnou židlí. Podle něho však obyčejná nebyla. Na adresu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 4. 8. 2001 napsal: Žádám tímto o sdělení definice židle a jejích základních rozměrů včetně vzdálenosti od sedací plochy židle ke kolmici vedené od hrany stolu. Domnívám se totiž, že některá z mých chronických onemocnění mohou být způsobena úmyslně normám odporujícími tvary a rozměry stoliček místo židlí používaných ve vězení. Za poslední dva roky jsem nucen sedět při psaní na pevně přivařené překližkové desce o rozměrech 28 x 28 cm s poloměrem zaoblení hran asi 6 mm. Tato deska je od hrany stolu vzdálena asi dvacet centimetrů. Zařízení nemá opěrku pro záda a nelze je přiblížit k desce stolu. Zákon mluví o minimálním vybavení vězeňské cely, nikoli o stoličce. Proto mě zajímají její definice a normalizované rozměry včetně vzdálenosti od stolu. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví se obrátil na Český normalizační institut, který je pověřen správou českých technických norem, a doživotně sedícímu vězni Ivanu Roubalovi byl zaslán svazek výtisků českých technických norem, které upravují rozměry židlí. Zásilka jej – alespoň podle děkovného dopisu, který v odpověď normalizátorům poslal – potěšila. Leč, sedí-li se mu od té doby lépe, neuvedl...
V běžném životě obyčejných lidí většinou není na takovou všední věc, jako jsou obyčejné židle, mnoho času. Přemýšlet nad rozměry nejužívanějšího nábytku už vůbec nikoho nenapadne, pokud se náhodou nepustí do výroby zahradního nábytku svépomocí. V tomto případě by měl být seznámen také s technickou normou. Zde je doporučeno dodržovat u sedadla šířku min. 360 mm, hloubku sedadla 360 až 450 mm a výšku sedadla nad podlahou 420 až 480 mm. Židle má opěradlo, a to by mělo se sedadlem svírat úhel nejméně 90 stupňů, maximálně však 110 stupňů. Pokud má židle loketníky (područky), pak ve výšce 180 až 240 mm nad sedadlem. V uvedené normě je ještě řada dalších údajů, tato norma však neplatí pro židle dětské, školní a pracovní. Možná by se mělo ve věznicích sedět na židlích pracovních. A ty už by měly zajímat všechny pracující se sedavým způsobem zaměstnání. Jejich rozměry řeší evropské normy, které jsou součástí národního systému technických norem, ČSN EN 1335-1 a ČSN EN 1335-1. Laik žasne, co obsahuje taková běžná pojízdná otočná židle technických dat, která je třeba při výrobě dodržet. Musí však žasnout v němčině, angličtině nebo francouzštině, protože zmíněné normy byly převzaty v originálech, a tak česká verze není k dispozici. Průměr sedačky se na rozdíl od běžné židle zvýšil a pohybuje od 460 do 510 mm. Výška opěradla zad by měla být min.360 mm, pečlivě jsou rozpracované údaje o loketníku, při jeho různých šířkách a zakřiveních. Přitom u pracovních sedadel je možné nastavovat sedák, někdy i opěradlo. Pracovní židle je prostě komfortnější než obyčejná židle.
Ještě pohodlnější jsou samozřejmě křesla. Tady bychom se mohli poučit obsahem technické normy ČSN 91 0611 Křesla a pohovky, ale křesla patrně nebudou nikdy předmětem naší amatérské výroby. Jejich výrobci však musí kalkulovat i s údaji maximálního zatížení na různých místech. Způsob a místa měření se provádějí s pomocí zkušební figuríny. Inu, bezpečnost odpočinku nade vše. Na to pamatuje ČSN EN 1022 Nábytek kovový – Sedací nábytek – Hodnocení stability. Největší obava je před převržení židle nebo křesla nazad, kdy může dojít k nejhorším následkům pádů. Jak však zabránit houpání na židlích, které většinou všichni tak dobře pamatujeme ze školních let? Kdo z nás tehdy nezvracel židličku? Tomuto nebezpečí patrně nezabrání ani nejmodernější modely školního nábytku.
Bydlení s židlí, někdy dokonce i sedavý život ve vězení mohou být realitou našich všedních dní, neměli bychom podceňovat prozkoumané a ověřené rozměry tak významného předmětu, jakým je židle. A říká se, že kdo má židli, prý v podstatě bydlí, i když - kdo dočasně, či dokonce doživotně sedí - nemá asi, jak ze stížnosti pana Roubala vidno, na žádné židli dobré bydlo.
Foto: MAYER CZ spol. s.r.o.